Struhadlo, struhadelko, struhátko
Struhadlo, struhadelko, struhátko, a, n. = struhák, drhlen, das Reibeisen, Schab- eisen, der Reiber, Schaber, die Reibe, Scheibe. V. Vdávalo se motovidlo, bralo sobě starý trdlo, a struhátko plakalo, že se trdlo vdá- valo. Sš. P. 723., Šp. S. jest kuchyňské ná- činí. Kom. Na s-e žemli strouhati. Us. — S., na Slov., soustružní železo a soustruh, das Dreheisen ; die Drechslerbank. Bern. — S. = kružidlo. S. na zelí, der Krauthobel. Mor. Brt., Šd. — S., ves u Planíce, také: Strhadlo. PL.