Strúžek, žku
Strúžek, žku, m. = dlhá, ušúlkaná ha- luška, šúlanec. Slov. Rr. Sb. — S. = stru- hátko; s. dračkový = železný nůž zasazený ve dřevě na způsob hoblíku, na dračky; s. rámový na vystruhování žlábku v rámě oknovém pro sklo; šindelový, jímž se v šin- deli žlábak vystruhuje. Val. Brt. D. 270. Cf. Stroužek.