Střásti co
Střásti co: jho, Sbn., pouta. Pdl. — co kam (čím). Růže střásla na mou hlavu vonný déšť listový. Hrts. Každým jeho slo- vem tíže v ňadro přítomných se střásá; Na šáteček dolů ti je střesem. Hdk. Šípek větrů každým hnutím do klína jim střásal růže. Vrch. — co odkud. S víček střásá sen. Kká. Povinnosti se sebe s. Vlč. — kde. Zle nad námi se střásá. Wtr. exc Něco v láhvi s. Mj. 108. Ztřiaslo ju na celom tele (zachvěla se). Dbš. Ztřese hlavy na zemi mnohých, in terra. Gloss. 13. stol. — čím. Ztřiasol krpcami (umřel) Slov. Zátur. Bůh nebem i zemí ztřásá. Ler. — od čeho. Aj tohto mládenca ztřiaslo od ľaku (zachvěl se). Dbš. Sl. pov. IV. 36 — jak. Byl bych lvem svá pouta setřásl. Vrch. Ztrasiem ťa ako planú hrušku. Mt. S. I. 117. — se koho. U Prostěj. Vrch. — se na koho střásati = střásniti se.