Střeček
Střeček, čka, m., v obec. mluvě také = ovad, rod hmyzu z čeledi mouchovitých, oetrus, die Bremse. S. od strěkati = bodati. Ht. S. koňský, gastrus equi,sobí, ovčí, oestrus ovis, volský, hypoderma bovis, člověčí, ma- rokánský, abisinský, dešťový. Vz S. N., Schd. II. 519., Frč. 160. V MV. nepravá glossa. Pa. Larva s. Šp. Štípnutí od s. Šp. S-kem pobodnuté dobytče střečkuje. Kom. Sedl naň s. Vz Útěk. Č. — S., skřeček = živočich k syslu podobný, Erdzeisel. Ros. — S. = člověk n. zvíře, jenž rychle běhá. Us. — S., čku, m., bylina, der Rittersporn, delphi- nium consolida, na Slov. stračka. — S. = střečkování. Kráva se dala do střečku. Brt. S. 59.