Středa
Středa, y, f. S. místo črěda (t jest vsuto). Cf. Gb. Hl. 121., 122. Strsl. sréda, medium; cf. sr?do ve sr?d?ce, cor. Mkl. B. 33. — S. = střed, die Mitte. Ros. Nebyti o středě doma (impotens?). Smil. — S. = střední den týdne, čer Mittwoch. V. Středa škaredá = popeleční, sazometná (Char- oder Passions- mittwoch). Jg. Vz S. N. S. smetná (pope- leční). Slov. Němc Černá s. (= sazometná). Ve Slez. na Mor. Šd., Bdl. Gl. Na škaredou s-du neráda předu (pořekadlo odtud, že se v týž den přástky končí). Dch. Škaredou s-du neráda předu, ráda spím, co dobrého, všecko sním. Hrš. Aj středo, středo, jak seš dlóhá, že mně můj synecek vypovídá; Dobře mi, dobře bez žene, mužů se píć od neděle do s-de; Ve s-du začnu hospodářiť, ve čtvrtek se ženkú se vadiť; Ve s-u třeba se zas napiť, ve čtvrtek třeba to zaplatiť; V nedelu sa napit, v pondělí popravit, v útery tancovat, ve středu zaplatiť; Kdo má zlú ženu v neděli, nech jde do lesa v pondělí, v úterý na ňu kyj chystý, ve středu jí ním vytřísky; Na škaredou s-du chodí chasa mužská s medvědem. Sš. P. 204., 648., 654., 655., 665.. 732. (Tč.). Jest Škaredá s. (kdo se škaredí). D. — S. = střída, řada, die Ordnung, Reihe. Učitel jejich nemá bytu, chodí jen středou (každý den n. týden pře- bývá a stravuje se u jiného). Us. Dch. Byt s-dou, die Wechselwohnung. Dch. — S., Neumarkt, místo na Mor. Tk.