Střelčí
Střelčí, od střílení, Schuss-, Schiess-, Schützen-. S. úřad, L.,humenec, bouda, kára, prach, vůz, louka. Šp. S. skulina. Šbk. — S. = rychlý, schnell. S. loď. Kom. — S. had (na lidi jako střela se řítící), jaculus, die Schiessschlange. V. — S. kůň = lehký. V. — S. léta (když člověk rychle roste), die Schossjahre. D. — S. modlitba (krátká), vzdychnutí (v nouzi), das Stossgebet. D. Cf. Střelný. — S. plamen = zanícení hoř- lavých látek v povětří rychle dolů letících, die Sternputze, Sternschnuppe. Jg. — S., subst, střelec, der Schütz. Reš.