1. Střen, u, střen1.
Střen, u,
střen, ě, m.
dřen nebo
jádro, duše ve stromě, medulla, das Mark. Výb. I. 788., Sal. 77., Ras., Rst
. 498. Cf. sr?do ve sr?dce cor
. Mkl. B. 116. —
S. = prostředek v kosti, das Mark. —
S.
ve vředě, sršen, sršán, dřeň, der Eiterstock. Sal., Nz. lk. —
S. = prostřední, prázdné místo ve stro- mu přátel krevních, odkudž vzhůru jdou otec, děd atd.
, dolů syn, vnuk atd., po stra- nách bratr sestra atd. Brikc. pr. m. 64., 12.