StříbroStříbro, a, n., místo
srebro, lit. sidabras, goth. siluber, lat. argentum. Schl. Strsl. sbrebro, příp. -ro; prus. sirablan, lett. sid- rabs. Mkl. B
. 86
., L. 112. V obecné mluvě:
tříbro, vz S. — S. =
kov bílý, lesknoucí se, po zlatě nejtáhlejší, zvuk mající, das Silber. Vz Šfk. 346., Schd. II
. 59
., KP., IV. 263., S. N., Bř. 204., 205. S. ryzí, čisté, D., vz KP. IV. 223., samo s., dělané
, min- cované
, V., rudní, ze starých nádob; pěna od s-a, šestnáctilotové s.; s. čistiti
, přepalo- vati
, přepouštěti; s. se leskne. D. S. jiho- americké, lesknaté, listěné. Vz KP. IV. 288., 213., 225. Na s-e jídati. Us. Mnoho peněz míti na s-e. V. Nářadí od stříbra (též jen: stříbro). Us. Stůl od s-bra. Chč
. 627
. S. tři- náctilotové, dvanáctilotové, jakosť s-a; s. ka- palné
, přepálené, Blick-, přepalované; odhá- něti s
., kupelliren
. Nz. Roztok stříbra. Us. Stříbro bité (v plíšky rozkované k postři- břování dřeva a desek kněh). Vys. Komorník nad s-bry, der Silberkämmerer. J. tr. S. kry- chelné, hexaedrisches o. gediegenes Silber
. Nz. Je na to jako žid na staré s
. Us. Msk. Koflíky a střiebra mu pokradl a ujel s tiem pryč. Když jsme dělali v šachtách o stříbro pracujíce. NB. Tč. 5., 272. Přehánění a Či- stění s-a. Sš. Db. 226. Mám křescjany vy- kupić toho dne s velikým veselím a ně stříbrem ně zlatem, svým nejdražším živo- tem ; A od stříbra a od zlata cely se měhta; Co si tak bohata vod samýho s-bra
. Sš
. P. 24., 549. (Tč.). Zlato čistotu rozumu duchov- nieho, s. zvuk výmluvnosti znamená; Vý- mluvnost božie, výmluvnost' čistá, s. ohněm zkušené. Hus III. 20., 40. S. nalézá se v ži- lách kamení prahor v podobě plechů, drátu, nitek a v kusech jinými nerosty porostlých; s. bílé, hnědé (v přírodě), kujné, tažné; s. míchá se se zlatem, mědí, železem. Vz Kov. Bř. Za přísadu dává se s-u něco mědi. Pt. Hřivna s-a
. Us
. Ta ruda má v sobě mnoho s-a
. J. tr
. — S. =
peníze, Geld, Silbermünze
. V. Sto zlatých na s-e. Sych
. Nádavek na stříbro
, das Silberagio. J. tr. Nabyl mnoho s-a. V. S.
, zlato pobrachu. Rkk. Žádosť s-a. V. Peníze na s-e
. J. tr
. Půjčka ve s-e
. Šp. — S.
třaskavé, das Knallsilber. Vz KP.
IV. 722.
, Šík. 421.
, 349., Pr. Chym. 268. —
S.
kočičí, das KatzensilbeR, Frauenglas;
mečíř- ské, das Schwertfegersilber;
malířské, plát- kové, das Malersilber
, Silberblättchen. Jg
. — S.
nové, Neusilber, n. Vz Schd
. II
. 54., KP. IV
. 127., čínské, vz KP. IV. 288. — S.
živé =
rtuť, das Quecksilber, argentum vivum. Vrtký jako živé s. Plk
. Má živé s. v hlavě (o nestálém). Na Slov. Jsi jako živé s
. (ne- poseda)
. Us. Mtl. —
S. = město v Plzeňsku, Mies. Vz S. N
., Tk., I
. 625
., II. 549., III. 660
. IV. 741., Tf. 392.