Stříbro. Cf. Mkl. aL. 11., 112., Mkl. Etym. 336. b., Šfk. Poč. 279., Schd. II. 355., Vlšk 512., List. fil. 1878. 209., Slov. zdrav. 356. Kámen zlato prubuje a zlato lidi, ale stříbro to také dokáže. Us. Němc. Těžké s. dělá lehkou mysl. Bž. exc. — S. měsíce. Když svým stříbrem korun jich se dotknul měsíc. Vrch. — S. = šediny. Vlas prokvetalý stříbra nitkami. Vrch. S. šedin. Kká. — Ze Stříbra Jak. Pyp. K. 547.