Stříduík, třídníkStříduík,
třídník, a, m. =
kdo s dru- hým střídou zastává službu n. práci nějakou, der Stellvertreter, Ablöser, Wöchner. — V. Joden jest Bóh, jeden jest, také s-ník boží i lidský, mediatoR. ZN. S. farářův — kaplan. S. biskupský. D. Svatokupectví farářovo i střídnikovo. Hus I. 477. Zabit jest takový knéz Křišťan kazatel, s knězem Václavem, svým střídníkem. Dač. I. 16. —
S., vicarius,
přednosta duchovního okresu, na Mor.
děkan, der Vikar. Dch. Vz Tk. III. 660
. —
S., der Gefreite. S. N.