Střílec
Střílec, lce, m., der Schütze. Když ten střílec vyjel za město, tu ho jal s tú se vší zbrojí; I byl jsem s ním umluven, aby mi s-lce toho i s tú zbrojí navrátil. Půh. II. 97. Střílecí, Schiess-, Schuss-. S. zbraň, Us., otvor, die Schiessscharte. Bur.