Studený
Studený; studen, a, o ; studeničký, stu- denoučký = chladný, kalt. S., příp. -en?, strsl. student, frigidus. Mkl. B. 126. Náramně, hrubě s. V. Zimnice s třesením s-ná slove. Kom. Má ruce s-né jako led a červené jako rak. Us. Sd. S. nemoc. M. S-né psí dni, die kalten Hundstage, die Tage nach h. Dreikönig. Gl. 325. S. stopa (zvětralá). Šp. S. poly. Kälte pole, Nz., pára vodní, pocení (ve s. vodě). Šp. S. voda, vítr, jídlo, zimnice, žaludek (dobře nevařící). Us. Jest s-ného žaludku (žvástal, nic nesvaří). Mus. Ležím já v ro- sičce s-nej, ležím na travičce zelenej ; Chtělo se mu s-nej vody píti; Ona byla s-na, jak by byla umřena; Tlačí trávu zelenú, sbírá rosu s-nú; Huličky, beličky, nechci něna- padá studzenej Rosičky. Sš. P. 1., 6., 85., 162., 510. (Tč.) Rosa a kruopě nočnie tuto temné a s. mlčenie nevěrných srdcí se zna- menají. Hus III. 59. S. budování (ve vče- lařství), přiléhají li souše užší svou stranou k česlu. Lš. Od nemoci studené ležela. Brt. S. 61. Ta s-ná (žena) = smrť. Až podruhé se oženíš, ale s tou s-nou! Mor. Sd. S-ný jako led, jako žába, jako had. Spaříš mu dršťky v studené vodě! S. máj, v stodole (v zahradách) ráj. Prov. — v čem. Treskce člověka u vieře vlažného nebo s-ného. Hus. — S. = neživý, neopravdový, kalt, kaltsinnig. Smáti se smíchem studeným (nucené). V. S. láska. S-né krve člověk. D. — Studené, ého, n., na Slov. — huspenina, die Gallerte. — S. hutě, Kaltenhütten, ves u Šumberka. Tč. S. loučka, Kaltenlautsch, ves u Mohel- nice. Tč.