Studený
Studený. Mkl. Etym. 127. b, Šrc. 131. S. obkladek, povětrnosť. Us. Už je studený (umřel). Us Fč. S. pec v hutích = místo chladicí. Jdr. Ani jsi studen ani horek. Bibl. Kdo jí vařená jídla s-ná, bude hezký v obličeji. Mus. 1855. 52. Kdo má studené ruce, má upřímné srdce. Mus. 1853. 471. — v čem: u božiem milovánie Št. Kn. š. 125. — S. = les u Lipníka. Pk. — S. Vrch v Příbramsku, Krč., na českomor. hranicích. Krč. — S. Doly, nyní Studenec, u Prostě- jova. D. ol. I. 49. — S. Voda, les u Pusté Kamenice na Vysokomýt. Vchř. — S. Frant, učitel 1834.— S. Alois. 1842. Jg. H. 1.630.