Stůl
Stůl, gt. stolu, stolec, lce, stůlek a sto- lek, lku, stolík, u, stolček, ečku, stole- ček, stolíček, čku, m. S., kořen stel, pů- vodně star (sternerc). Seh. Koř. -stl stupňo- ván v stólí). Gb. Hl. 146. Mensa, der Tisch. Částky s-lu: deska, postranice, šuple (tru- hlík), nohy. Š. a Ž. S. vykládaný, květo- vaný, V., kredenční, Kom.; stůl o jedné, o třech, o čtyřech nohách: kulatý, okrouhlý, rohatý, hranatý, Us., dřevěný, železný, ka- menný, mramorový, s truhlíkem, jednoduchý, veliký, malý, vysoký, nízký, Kom., květi- nový, mycí, umyvací, Us., psací, šicí, jí- delní n. k jídlu, překládací, skládací, Š. a Z., vytahovací, rozkládací, Šp., skladný, du- bový, leštěný, s trnožem, ku krájení koží, ku stříhání atd., Us., metací, (v tělocviku), Tš., KP. I. 462., s. tažný, Šp., s. penězo- měnce. Šm. S. služebných n. komorní, der Officiantentisch, Offiziers-, sloužících, lo- kajský, der Bediententisch, na ořechovo hlazený, krámský, stálých hostů, der Stamm- tisch (v hospodě), čtenářský, Lese-, Dch., na barvení. Färbe-, přiváděcí, Zuftihrungs-, tovaryšský, Gesellen-, řečnický, Redner-, vý- platný n. ku placení, Zahl-, ku líčení, Kris- pel-. Sp. S. chlebů oblícných, der Schaubrod- tisch. Šd., Sš. Mt. 171. S. posvátných chlebů. Sš. Sk. 32. Na s. strojiti; s. krměmi osazený. V. Prostírati na s.; za s-lem seděti (stolo- vati). Us. Posaditi se, sednouti za s.; ku s-lu jíti. I). Okolo, vedlé, podlé s-la. Dal. U s lu mého jídali. Br. Při stole bratrovu jísti. Br. To víno ke knížecím s-lům se pro- dává. Har. Na s. pěstí třískati. Sych. Co vám mám dáti na s. (k jídlu)? Pod s-lem leží pes. Us. Jídla na s. nositi. Jedí o dvou stolích. U Rychn. Ty nemáš stola z lipo- vého dřeva. Ht. Sl. ml. 207. Za stolem roz- mlouvati. Ler. Na stůl něco dáti, položiti, vyklopiti, vyložiti, se stolu odnésti, sebrati, vzíti. Us. Dch. Manžely od s-lu a lože od- loučiti. Dch. Už jest na stůl dáno, připra- veno! Us. Dch. Dlouholetá práce padla pod stůl (byla zmařena). Us. Kf. Sluha jídává za jedným stolom s hospodárom a pri jed- nej mise. Slov. Dbš. 86. Odpytujem pekne vaše poctivé hlavy i tento stôl, na kterom božie dary bývajú (říká se, chce-li kdo u stolu něco neslušného pověděti). Slov. Dbš. 46. Jdú ženci z roli, prestierajte stoly. Dbš. 167. A vyňavši z stola peníze dal jí z prvních peněz za zlatý; A Jánček trhl jím za stuol a dal jemu dva pohlavky; Po- tom sediec za stolem a jedúce první krmi přišla jest dievka její; I šel jsem a na roh s-la sedl jsem. NB. Tč. 32., 96., 180., 274. Veru ja nebudem za jej stolom sedať (ne- budu její nevěstou). Sl. ps. II. 5. 210. Tam je cesta jak po stole (rovná); Tam se jede jak po stole. Us. Šd. Odstup, Lazare, stolu, nečiň mi tu nic na mzdoru (na vzdory); A ženich nám doma zůstal, aby hostům stoly chystal; Dy svojim (dětom) chleba da, za stůl jich posaza, maslem jim pomaza; Do- kula!, dokulal tolary na stole, pohledni dě- večko, esli maš za svoje (dosti); Postavtě mu, tatulicku, ten stůl červený a na ten stůl, tatuličku, ubrus ražený; Přikryjcě stoly ubrusami, už jest dceruška před dverami; Chystajte nám s-ly mramorové, na ně pro- stírajte ubruse hedbávné. Sš. P. 20., 82., 160., 378., 408., 464., 799. (Tč.). (Ten) ne- mnoho by knězi zval k stolu; Když na prvním místě u stola jich neposadí, divně se dum; Jichž s. hotovějí jest než oltář; Psi mají drobty jiesti, kteříž padají s pan- ských stolóv; K stolóm svým Krista při- jímajte; Mnozí v té cestě hynú, ale jedno ti, kteříž s toho s-lu krmě nepožívají; Nemá k s-lu božiemu přistúpiti. Hus I. 231., 454., II. 66., 96., 141., 290., III. 188. Neni všecko k užíváňu, čo se na stol dává; Neskoro chléb vtedy hledať, když má byť na s-le. Mor. Tč. Pusť psa pod s., poleze na stůl. Prov. Vru. Čím více u stolu, tím lépe chutná. Pk. Nezvané hosti pod s. sázejí. Prov. Jg. Při cizím stole nože a vidličky utírati. Vz Mlsný. Č. Prostři na s. Není čím. Dávej na s. Není co. Tedy sklízej. Č. — S. = hosté za stolem, sedící, die Tafel, Gäste. Ten stůl dal na národní divadlo 60 zl. — S. = jídlo, der Tisch, das Essen; strava, die Kost, der Tisch. Po s-le (po jídle), Us., při stole. D. On má u mne s. Ros. S. (strava) za darmo. D. Modlitba před s-lem, po s-le. Š. a Ž. Ně- koho ku s-lu pozvati. A oni zavříce sklep šli jsú k stolu. NB. Tč. 180. Jest hotovější k stolu než k modlení Bohu; Nenie spra- vedlivé, abychom opustiece slovo božie slú- žili stoluom. Hus III. 140., 247. Sytý stůl míti. Chč. 304. — S. Páně = svátosť přijí- mání, der Tisch des Herrn. Sych. Nemůžete stolu Páně účastni býti a stolu zloduchův (= hostiny Páně či nejsv. svátosti oltářní a hostiny z modložertvin ustrojené). Sš. I. 232., 235. Jednou do roka ku stolu Páně přistoupiti, jíti, u stolu Páně býti. Us. Hý. — Š. boží = oltář, der Altar. St. skl. — S. chlebný = pekařský krám, die Brodbank. Brikc. — Žádného mezi sebe za mistra při- jíti povinni nejsú, kdož by neměl svůj vlastní s. ševcovský. A těch stolů jest 24. 1546. Šd. — S. = trůn, stolice, der Thron, der Sitz, Stuhl. Pass. Královský stól. Bj. Cf. Stól.