2. Stupek
2. Stupek, pku, m. (zastr.) postoupení, die Uibergabe, Abtretung. Zříz. To zboží se mi po mém bratru stupkem dostalo. Půh. II. 473.. 565., 376. Potom co móž komu dáti dědin nebo co stupek. Kn. rož. XI. — S. = spolek, společné držení statkuv, die Gütergemeinschaft. Zříz. Těš., Vš., Výb. I. 972,, 1000. Že člověk jeden zde s mužem i jiejím nebožtíkom s. maje v ten jeho statek ! vešken se jest po jeho smrti uvázal; Lidé i svatební tak vyznávají, že taký s. spolu učinili muž a žena. NB. Tč. 48., 192. Já jsem měl s. s její otcem dříve než ji kdy pojal: Měl nahrazovati nám za to, že jsem jemu stupek z desk vyložil; Se svými syny dskami s, měla o to zboží; Se mnú plný s. měl. Půh. I. 279., II 401., 439., 568. (Tč.). — i S., der Tritt, die Stufe. Mor. Šd. — S. = sestoupeni, die Zusammentretung. Jg.