Sturpík
Sturpík, a, m., samota u Jihlavy. PL. Stušiti, il, en, ení = strčiti, stossen. - koho kam (jak). Jenž tu hryze a pak v peklo stuší. Sš. Snt. 52. Jak pán do dveří stušil, hned zámky porušil. Sš. P. 43. Tož ho do vězení s velkým hněvem stuší. Sš. Bs. 74.