Stvoření
Stvoření, n., die Schöpfung. S. sice je dílem a účinkem veškevé sv. Trojice. Sš. II. 199. S. světa. V. Řeč jest o duchovném a mravném s. Sš. II. 96 - S. = stvor. Člověk jest, s. boží, Us., křehké. Bs. Darmo mydlení, dyž je černé s. U Opav. Klš. Vyletěl té sokol na oblaky, vynášel se nade všecky vtáky, aj nade všecko s.; Pro jedno koření ne- zhyne s. Sš. P. 184., 381. (Tě.). Aby pa- noval nad jinými s-ními; Položiti stvoření za stvořitele; Jest otec s-ním; Přisahati skrzě které kolivěk s. vždy jest Boha na svě- dectvie bráti; S. každé jest řebří ku po- znání Boha; S. každé jest člověku užitečné ; Kristus, jelikožto člověk, jest s.; Poddáni buďte každému člověckému s Hus I. 184., 297., 315., 378., 381., II. 212., 257 (Té.). Ó já bídné s.! Us. Hý.