Stvořitel
Stvořitel, e, m., der Erzeuger, Schöpfer, Erschaffer. Kom. Skutkem ťo dokazují, že chtie lepší tvořitelé, neřku s-lé, nežli pán Bóh býti; S. světa sám ji (modlitbu otče- náš) učinil; Blázniví kněžie praví, že oni tělo božie stvořie a že oni jsú s-lé svého s-le: Jedné Bóh jest s.; Kristus Jezus jest s. i stvořenie. Hus I. 68., 311., III. 212., 213., 256. (Tč.). S. všeho sboru a stvoru (creator omnium). BO. S-le dolíčím (pro- babo) spravedlného. BO.