1. Sud, u, soudek
1. Sud, u, soudek, dku, soudeček, čku, m. — bečka, bečva, bečice, bečička, das Fass. Šp. S. vinný. V., svidnický (vinný, 8 věder), pivní, D., kupecký, polouvozí, na mouku Us. Sud vinný má 10 věder, pivní čtyři vědra. S. baňatý, břichatý, bachratý, malý (kuňátko), stažený, solní, vejčitý, plochý
(oboňka), půl sud ; dvou-, ťřívěderní (dvojka,
trojka); šesti-, sedmi-, osmivěderní (svid-
nický) ; kohoutek u sudu; dříví, sklep,
obruče na sudy. Šp. Hektolitr = sud na sto
litrův; čtvrť, půl hektolitru = 25, 50 litru.
Us. S. veliký (kypa), široký (bachna). S.
plný, zevnější, das Uiberfass. prací, Wasch-,
otevřený, zavřený, zabedněný; s. na mazání
usní, Lederschmier-, na rybí tuk, Fisch-
thran-, na mazadlo, Schmier-, k vytáčení,
Drehkalk-. Sp. Ve větších sudech chutnější
jest, protože nevyvětrá. Kom. Bednář sudy
dělá a bední. V. Sud piva, vína; soudek
soli; s. zbedniti, Us., sudy požahovati; víno
smrdí sudem. V. S. pobiti, pobíjeti, bedniti,
odbedniti; s. vypařiti, navaliti, osaditi (auf-
richten), podložiti, načíti (pivo podtrhnouti,
spílati), nahnouti, lüften; sudem páchnouti,
smrděti; pivo má chuť sudem; kartáč na sudy ;
sud udělati, vyčistiti, kouleti, váleti, vyvaliti,
zavaliti, vysmoliti, naraziti, načepovati, oče-
povati; vybedniti, vyraziti (vybiti) dno ze
sudu; s. má malé dno; sud trousí (teče);
pivo do sudů stáčeti. Šm , Šp. Když dojde
(= doteče, se vyprázdní) sud. Dch. Víno do
sudu způsobilé. S. zabedniti. S. fouká, pfeift;
Před načetím sud vyfouknouti. Suk. Sudy
ve sklepě se sedlají. Sudy se požehují (ni-
koli: vypichují). Holi, beli, hodša, něni
doma ctca, išel do Budína pre dva sudy
vína a pre treťú bečku, že budze vydávać
nejstarší dzevečku; Vyvaiám sudy na pro-
střed budy a půjdu do šenku, kde hrajú
dudy; Brucko, brucko, gořanlenko má,
včeras byla v zlatým soudku a dnes seš už
v mém žaloudku. Sš. P. 511., 614., 647.
Kdyžby člověk měl velikú žízeň a měl před
očima s. vína a kdyby jeho nepil, své žízně
neuhasí. Hus III. 186. Obyčejně v malých
sudkóch dobré bývá víno; Sud z vína Vy-
prázdněný víc sa ohlašuje (hloupý člověk
více křičí). Slov. Tč. S. hořkým železným
hřeblem požahovati; sud dáti na pípu, do
sudu pípu vraziti. Šp. Tlustý jako s., jako
soudek. Šp. Lije co do sudu (co na horká
kamna). Vz Opilství. Č. Hrom ze sudu ho
omráčil (vz Opilství); Prázdný sud se nej-
více ozývá; Plný soudek nezvučí; Načněme
z jiného soudku (mluvme o jiném); Jde z ji-
ného soudku. Vz Mluvení. Č. Vz Špunt. — S. = nádoba, osudí, orudí, quae primitiva significatio est. Č. Das Gefäss, Werkzeug. Měchýř, jenž jest sud moči. Sal. Iako sud hirnczieizovy ztepess jie. Ž. wit. 2. 9.