2. Sucho
2. Sucho, a, n., subst. == suchosť. V. Ze sucha bití (pěstmi). V. Sklidili za sucha obilí. Sych. Přišla sucha. Kram. Zmrhanou popravním mistrem ze sucha (pěstmi, bitím) trápiti dali. 1684. Udeření (hromu) na s-o. D. Letos jest sucho. Us. Letos byla veliká sucha, Us. Hubu na sucho utříti (ničeho ne- dostatí). Ve suchu nerozmokneme (nemí- chejme se do těch věcí, aby se nám cos nemilého nepřihodilo). Dch. Je rád, když sní kousek chleba po suchu (suchého, bez mazání). Mor, Sd. Koupil ovoce na sucho (sušené). Mor. Brt. Nevyjde to po suchu (zhola, bez zlosti atd.). U Olom. Sd. Máš sucho (jsi hotov, špatněs pořídil). Us. Dšk. Dybych já se sucha bála. Sš. P. 322. Nebyl ten Jan Bracha zsekán, žádný rány sečený nemiel, než z sucha měl krk sražený. Svěd. 1569. Na sucho prešiel (bez trestu). Mt. S. Nechal je o námluvách seděti na suše (= nedal jim nic píti). Sá, Kdo v dešti seče, za sucha sklízí. Prov. — Sucho = suchá země, ne voda, trockenes Land. Na s-cho vytrhnouti někoho (z nebezpečenství). V. Učiti plování na suchu. Dch. Přešli po suchu. MP. Po suchu tam vešli. Us. Cesta po suchu daleka byla. Sš. J. 103. Hájek byl rád, jakoby na sucho vylezl. Němc. Přijde po suše. Bj. Na s. vylezl (vytrhl. Vz Štěstí). Č. Obchod po suchu, branná moc na s-u. Nz. Cesta po s-u. Zlob. Po vodě i po suše. D. Mol v drahém rouše, živá ryba na suše atd., vz Mol. Vede se mu jako rybě na suše (zle). Vytrhl z bláta na sucho. Us. Vytáhl b.o z bláta na s. (pomohl mu). Válka na suchu i na moři.