Suchý
Suchý; -such, a, o; kompart. sušší (vz Ch), superlat. nejsušší. S., sucht, lat. siccus, lit. sausas, skr. koř. çuš. Schl. Strsl. suh?, siccus, lit. sausas, susti, sausti, lett. sauss, sust. Wurzel s?h ve s?hnati, aind. suš, śušgati aus suš. Mkl. L. 175. S. = vnitřní vláhy, mízy zbavený, zvl. když se to teplem stává, trocken, saftlos, dürr, welk, rauh, spröde. Suchá ratolesť, V., ovoce, D., píce, Zlob., zrostlina, Kom., ryby, dříví, louka, kůže, chléb (okoralý), pysky, Us., strom (uschlý, souš, souše), větve (suší, souš, roždí, chrasť, chrastí, sušina), půda (suchopár, výsucha, prahlina, výprah, vy- prahlina, souš), Šp., jetel. Skl. Suchý jako trnka. Us. Kf. Tvrdo sa rozvíja suchá ha- luzička, tvrdšie se vydáva chudobna die- večka. M. S. 1871. 73. Až se rozzelená s. hájek, suchá linda, dřevo v peci. Sš. P. Vz Nikdy. Až suchá jabloň rodit bude. Vz Nikdy. Nebyl o jiném než o suchém chlebě (živ). Us. u Rycím. Jak živ som o tom ne- čúvala, aby suchá jabloň rodila, ze starej baby mladá byla; Podívej se má milá tam na tu suchú plánku; Aj tráva sochá, kosa topá (tupá) a šohajek jo seče, ja seče, seče, neposeče, jak mo z hlavěnke teče. Sš. P. 264., 521. Až se bude suchá lípa u Lym- burka (Nymburka) zelenat, přijď se na mne, má panenko, přijď se na mne podívat. Nár. pís. — S. = nemokrý, nevlhký, troc- ken, nicht nass. S. země, V., souš, cesta, D., šaty, prádlo, ruce, povětří (když ne- prší), Us., mráz. D. Není na něm nitky su- i ché (naskrze promokl). Us. Všk. Suchý rok neudělá drahá ale mokrý. Kda. S. jako pec, Us. u Řenčova, na padrť, na (jako) písek, Brt., na ohrabky, Šd., jako vějička. Kf. Suchou nohou potok přejíti (aby nohy ne- umočil). Us. Suchý březen, mokrý máj, bude humno jako ráj. Prov. Suchým okem na něco patřiti (bez slzí). — S. = sušící, trock- nend, dürr. S. vítr, oheň. Us., Byl. — S. v rozličném jiném smyslu. S. barvy (které se při malování nerozpouštějí, tužka ba- revná, pastel, Farbenstift, Pastellfarbe), lá- zeň (parní; bití), rány (bití nekrvavé). Us. Krvavá rána sečmo dělá se nebo bodmo: suchá rána udeřením n. zhmožděním. Kom. Žeň jej s dobrými suchými ranami do domu. BN. S. uhlí, magere Kohle. Hř. S. kašel. Dch., Šd. Š. lámání, loupání v údech, ve hlavě, der Rheumatismus. Dch. S. vlk = kštice, ein Buschen von Haaren. U Klobouk. Bka. S. duše (jež se v pijanství nevydává). Sš. II. 131. Neprepustím ťa s-ho (neodpustím ti trestu). Mt. S. S-mi ranami ho ubil. NB. Tč. 107. S. směnka, trockener Wechsel. Nz. — S. nemoc (souchotiny), V., zimnice (tajná), Ja., kašel (ostrý, bez vyhazování), Ja., žíla (nerv). V. Suché žíly podřezati, spřetínati. — S. = hubený, mager. S. noha (nemasitá). Jelen má s. nohy. Jg. S. člověk. Jel. Suchý jako pes, D., jako měchačka, jako šindel, Us., jako kostroun, jako věchet, Dch., jako koráb (člověk, dobytče), na mor. Zlínsku, Brt., jako trnka, Kf., jako lunt, jako luňák, jako trn; vz Tělo. Č. Je suchý, že by ho mohl. sirkou podpáliti. Us. Dbv. Suchá mrcha, ale dobře táhne (pije). Skl. Někdy i s. kůň dobře táhne. Skl. — S. = samý, bes omastku, ohne Zuthat, trocken. S. chléb. — S. půst (o suché strave), die Xerophagie (Fasten, bei welchen nur trockene, ungekochte Nah- rungsmittel genossen werden dürfen.) Hý. — Suché dni, čtyřikrát v roce po tři dni v týden připadající. V. Suché dni, nej- spíše překlad lat. jejunus, hubený, suchý, lačný. Die Fasttage, die Quatemberfasten. S. dni adventní, postní, letniční. Vz více v Gl. 326. Aby stál k té při při suchých dnech. Čr. Aby chudé krmili v suché dni. Hus I. 451. Na s. dni hnůj vozijú. Sš. P. 45. Včil panenky nastávajú, ve dni suché vínky vijú. Sš. P. 46. Jaký čas je v suché dni, takové počasí následuje v tom čtvrt- letí. Kda. Kdož by dal po rozsudku n. po právu staném suchým dnům projíti a potom teprv ze škod by obeslal, bude obeslání zdviženo. Nál. 213. — S. neděle, druhá ne- děle postní. — S. = nechutný, prázný, trocken, leer, unschmackhaft. Suchá řeč. Bern. — S. čert, Beiname des Hynek von Jaispitz, worauf dann dieser Beiname der Linie der Herrn von Kunstat bis zum Ende des 15. Jahrh. blieb. Gl. 326., Tk. III. 421. — S. důl = Suchodol. — S. louka, samota u Neveklova; S. loza, něm. Suchalosa, ves u Uher. Hradiště; S. rybná, něm. Rybna, ves u Kostelce n. Orl. PL. S. břehy, něm. Sutobřeh, ves u Holic. S. dvůr, Neuhof, ves u Skalice; S. kámen,t Dörrstein, ves v Kla- tovsku ; S. mlýn u Únoště. PL. S. kruty, Dürnkrut, mě. v Dolních Rakousích. Pal. — S. hory. Vz Krč. 253., 345., 509. — S. běta, capsella elliptica, kokoška, das Täschel- kraut. Mor. Tč. — S., osob. jm. Frt.