Suchý
Suchý = bez vnitřní vláhy. Cf. Mkl Etym. 333. a. S. na trn, na uhel. Brt S. jako seno. jako troud Na suchém dřevu těžko trhati listí. Vedlé suchého hoří i su- rové. Us — S. = ne mokrý. S počasí, mhla, Höhenrauch (střížaha), destillace. Mj. Je to suché jako jazyk v hubě. Val. Vck. Obilí na zrno suché. Us Suchý marec, studený april, mokrý máj, robia v poli a stodole ráj Slov. Šd. - S. oběť oltářní (požívání těla Páně bez vína). Výb II. 759 Nemáš-li té milosti, ale spíše cítíš se býti s-ho srdce Mž. 106. Jak lid hojí s. lámání? Vz Mus. 1883. 478, Sbtk. Rostl 139. Do- stal suchých (pohlavků). Brt. D 270. — S = hubený. S. jako prant Rgl. S. nemoc. Vz Souchotina (dod.). Přiide-li ta Suchá (smrť). Er. P. 368. — S. dni. Vš. 23, 24., Kn. rožm. 137 , Zbrt. 252 . 253 — S sklep - ne pod zemí jsoucí, nýbrž ku př. v prů- jezdě. 1564. Wtr. Obr 488. — S. Čert. Cf. Tk. Z. 4, Dač. k r. 1517. (T 35.)., Tav Bš. 67. — S. Jan (Suchius). 1599. Jg. H.l. 630., Jir. Ruk. II. 252. — S. = vrch u Le- vína. Krč.