Sukno
Sukno (zastr. soukno), sukénko (su- kýnko), a, n., od suk (soukati), tedy něco soukaného, otáčením spřádaného. Jir. Su- kati, torquere, ar. skatb, sku, skeš? d. i. s?ka usw., lit. sukti. Davon sukno, pannus. Mkl. L. 175., B. 116. Lok. pl. v suknech a suknách. Na Moravě a na Slov. posud: soukno, das Tuch, Wollentuch. S. vlněné, Kom., poloviční, Us., nevalchované, nezpra- vené, Br., husté, řídké, nadělané, tenké, tlusté, pevné, chatrné, Us., hrubé, šedivé, černé, bílé, modré, červené, žluté, zelené, hnědé, tmavé, světlé, kropenaté, pruhované atd., bavlněné, velmi hrubé (houně), Šp., humpolecké, kastorové, namodralé, plášťové, tříkorunní, Kh., liberecké, brněnské. S. po- rusné, linostrina, vestis est ex lana linoque texta. MV. Kus s-na, který se v postavu (= rámu) dřevěném natáhne a suší n. z jedné osnovy dělá: postav; s., které nad postav se přidává a odřezuje: důtka; s. neválené: luden; špatně válené: ludníček; šedé: šeř, šerka; modravé: bělávek; ze lnu a vlny: poncovanka, poncovanina. Srn. S. prali. Bj. S-a váleti. Sukno se srazilo, se poddalo, se smrštilo, D.; s. do vody, do lisu dáti. Rub, líc sukna. Us. To s. jest jako z cápoviny (hrubé). Sych. S. postřihovati, ztuha natá- hnouti, modřiti, na modro atd. barviti; s. z první, z druhé, z třetí vody stříhati; s. se třepí. Šp. S. knoflíčkovati, das Tuch mit der Scheibe aufreiben. Šm. Suken kra- ječi. Vz Tk. II. 549. To sukno drží barvu, pouští barvu, barví.. Dch. Sukenko modre vyblechuje (ausbleichen); Kupil postav sukna. Sš. P. 594., 710. Sukně z svého s-na našel; S. své prodal; S. ohledati. Kúpil sem od něho s-na palík za 110 zl. NB. Tč. 10., 49. Krajci da zpósob suknu, aby bylo plášť nebo sukně nebo kukla. Hus III. 213. Ze sukna kabát, vestu, kalhoty ušiti. Sukna prodávají nyní nejvíce židé. Us. -- S. = tlustá mázdřice na oku, tuchförmiges Augen- fell, pterygium crassum; tenčí mázdřice: po- vlak«, pterygium tenue. Jg.