Supinum
Supinum Cf. D. Lhrg. 133 (má tam s za zastaralý tvar), 294. 8., 316 §. 91. S. tvoří se správně od kmene infinitivného, má-li tento krátkou kmenovou samohlásku (a to bývá z pravidla u infinitivních kmenů jednoslabičných), jest i s. krátké. Kde na- proti tomu má již kmen infinitivní dlouhou samohlásku kmenovou, tu podržuje ji i s.: soudit, hlásat. Bž. Cf. Gb Ml. I. 139.. Km. 1881 211. Jelikož v infinit. dvojslabičném slabika kmenová z pravidla se dlouží, v pří- slušném pak (Jednoslabičném) supinu dlou- žení toho není, tedy nes ti = nésti a sup. nes-t (B) = nest. Supin víceslabičných rozdíl tento se netýká. Výklad. že by se sup. tvořilo z inft. krácením slabiky atd. a že by k inft. súditi bylo sup. sudit atd., je nesprávný. Staří tvořili sup. z pravidla jen ze sloves imperfektivních, nedokonavých. Vz Gb. v List fil. 1888.100., Gb. Ml. II. 169., I. §. 177. 4.. II. §. 433. 7 (str. 156.), §. 390. 16 . 447. 2. Sup. téměř vymizelo, jsou ho jen řídké zbytky. Brs. 2. vd. 240. S. za- hynulo i tvarem, neboř zplynulo (celkem) s infinitivem, i mocí syntaktickou, čes. sup. jest archaismus. Vm. v Km. 1885. 438. Ale mnozí spisovatelé je zase zavádějí. Vz ko- nec článku. Dle výpovědi řed. Tom. Bílka liší v Rovensku u Jičína lid infinit. od su- pina, inft. končí se tam vždy na -ti, s. po slovesech pohybu na -t. — Jdi už kyst. Val. Vck. Bit. Šf. III. 525. Přišel navštívit; Vyslal Lohraspa pokořit Turanů. Šf. Strž. II. 391., I. 389. Vvpraví se tam nasbírat těch sklibků. Brt. Dt. 248. Poďme plet do pola. Sš. P. 792. Jel ohledávat těch vín. NB. Tč. 64. Šel spat. Č. Kn. š. 804., NB. Tč 148. Kam jste se ubrali spočívat?; Při- chází utěšit ducha. Pal. Rdh. I. 438., 441. Umět, slušat, Gb., patt (od píti, pnouti), kryt, byt. List. filol. 1883.132., 446., 1886. 306 Pec (inft. péci); Vyjda secz sěna. List. fil. 1883. 124 Nechodiec na posteli lecz (léci = ležeti). Trist. 260. Téj kráse (Jitčině) divit se jezdiechu. Dal. H. 42. (Dievky) jědú bránit svého dvoru. Dal. C. 11. Vy- něde Pilat krátit chvíle. Jid. 63. (List. fil. 1886. 286.). Takéž súdit přijde; Šel hledat oné (ovce). Zrcd. 11. a., 12. a. Prve pisat do Betlema přijde. Výb. I. 398. Přišel k němu jeho navščievať. Ev. olom. 66. (Bosáci) jsú jako kocúr, který ač miluje ryby, ale do řeky ryb lovit nevskakuje. Krnd. r. 1496. Sv. Petr odjide se modlit, Ib. 271. Když sem vidět tvorce mého přišla, lb. 425. Od šesti let k nim chodil jich upo- mínať. Půh.II. 76. A šel škodit křesťanóm; A jide sě bohóm klanět svým. Marg. v. 76., 150. Již vstáváte ráno túlat sě a pit až do večera; Na horu modlit se chodil; Vejdu k němu večeřať. Alb. 29. b. Brat, kryt, dat, pit. List. fil. 1884. 97., 1883. 446., 449., 451. Poďte žrat, všeliké zvěři lesové. Pror. Isa. 56. 9. Žena byla prat ušla. Aesop. Naši kroci chvátajú víceziť nad Vlaslavem. Anth. I. 18. Jdu ryb lovit. Ev. víd. 42., olom. 267. Odtud jda ječmene kupovat koňóm. Výb. II. 1033. Přišel súdit země. Ž kl. 95. 13. V ty časy Nero své lovce lovit zvěři poslal; Jdi kázat slova božieho; Tu jsa svú bratří kázat rozeslal. Pass. mus. 374., 407., 408. Jdeme modlit se jemu. Pass. Poslal jsem vyžat; Přijide Maria vidět hrobu. Č. Evang. Rozb. 709. Žat chodila; Šel pisat. Cis. mus. Rozb. 188. Jdou žat. Cis. z r. 1614. I položi je spat. Výb. I. 822. Kázal jim spat jíti. GR. Aby spat šel. Pass. mus. 415. Když jí kázachu spat jíti. Otc. 455. a. Král spat ide. Dal. C. 98. Jeden byl s žalobníkem ohledávat těch vin. NB. Tč. 64. Takové dítě chodilo by mořit stromů. Mus. 1891. 273. Aby smrtedlní hříšníci šli ukazovat svých hřiechóv; Nepřišel sem vo- lat spravedlivých, ale abych volal hřiešné ku pokání. Hus II. 342., 413. Jíti ležat; Vyšel mordovat mudrců babylonských; Jdi krkavců past; Umění jde žebrat chleba. V. Aby se vyplavili JMť. vítat. Arch. VII. 8. (Infint. končívá se tam v -ti). (Zuzana) cho- dila do sadu procházet se. Št. N. 61. Sji- dechu sě hodovat. Št. Kn. š. 92. Přijde súdit živých i mrtvých; Puojdu vám chy- stat přiebytka. Sv. ruk. 133., 374., 377., 77. Šel navštěvovat sestry. Žvt. otc. 57. a. Jide v žalosti na pole hledat pastuch. Sv. Mař. 187. Tělo, jehož mazat přišla. Hr. rk. 41. a. (Abraham) sám přišel ku pohřebí plakat jie. Tkadl. II. 22. Ona k rovu jde plakat. Krist. 73. b. Příde Ježíš súdit. N. Rada 2050. Jdúce slúžit bohóm. Ol. Deut. 17. 3. Jda radit se. Ol. 1. Reg. 99. Vyšedše lúpit. Ib. 13. 17. Aby šli odtud kázat a mluvit; Šli kupovat. ŽKr. Chodieše na všaký den modlit se modle; Zdali ste vy mne tázat přišli; Povedú jej nohy jeho daleko putovat. Bibl. Přišel rušit starého práva. ŽKr. Boh zove dělat, pracovat do své vinnice; Kázal jim dělat do své vin- nice. Št. Ř. 106. Šel daru dávat. Cis. Mus. Rozb. 187. Šla Hospodina hledat. Alb. 34. Mládec vyšel za město ptat. Št. N. 42. Jdu k otci miesta vám připravit; Opět druhé jide se modlit. Drk. Mus. 1888. 332., 333. Řečník vystoupil opovědět příchozích; Chu- dobná nevěsta chodívá plet na novosedlí; Ženich jde zvat; Jdou si ptat mládenců. Brt. Sv. 8., 16., 75. — Inft. místo supina. Cf. Gb. Ml. II. 166. 4. Král šel spáti. Výb. I. Sezval nebe i zemiu seznati liud svój. Ž. kl. 49. 4. Nevrátie sě přikryti zemiu. Ib. 103. 9. Vyjde uvésti dělníky. Ev. Seit. Mat. 20. 1. Přišla viděti hrob. Ev. víd. Mat. 28. 1. Poslal je uzdraviti nemocné. Ib. Luk. 9. 2 Přišel rušiti zákon. B. mik. Mat. 5. 17. (Jir. Mor. 80.). — Cf. Osv. 1886. 796., Prk. v Kroku (novém) IV. 108. (kde mimo jiné praví, že s. posud nevyhynulo), D. Lehrgebäude der böhm. Sprache 316., List. fil. 1884. 280., 1886. 295., 1888. 100. (i s pří- klady), Jiti (dod.). S. u býti. Vz Býti (dod., konec), Brt. S. 3. vyd. 117. S. v jiných slovan. jazycích. Vz Mkl. Gr. IV. 489., 874.-876.