Súžiti
Súžiti, il, en, ení; sužovati (s-úžovati. einengen, naproti tomu sužovati, plagen, Bž. 203.) -—= úzkým činiti, stísniti, ver-, einengen, einzwängen, in die Enge trei- ben. — co, koho: šaty, D., cestu, loupež- níky, čas, Jel., něčí poctu a službu, Br., něčí moc. Dal. Písečný nános súžil řečiště. Sych. — se v co. K spodu súžichu sě v ostrú hranu. Rkk. 50. — koho kde. Sú- žovali je na horách, tak že nedali jim schá- zeti do údolí. Br. Již korba v úzkém súžila mě hrobci. Hus I. 284.