Svadba
Svadba. Mkl. Etym. 332. a. S. diaman- tová (po 751etém manželství). Rgl. Svatba pod stromy, s. a smrť. Sbtk. Rostl. 73, 137., 171., 224.-225., 230. S. řec. a řím. Vz Vlšk. 513. S. na Slov. Vz Mus. 1889. 363. nn. S. na Podluží. Vz Brt. v Obz. 1883. 146. Cf. Zdavky. Jídla na svatbě a na úvodě valašském: zelí samo, polévka hovězí s kaší pohančenou, polévka slepičí s nudlemi, maso hovězí a slepičí, k tomu omáčka křenová, kaše pohančená mastná, kaše prosná mastná, krupice mastná, buchty, koláče, káva a kořalka. Vck. S. se ská- cela = sešlo s ní. U Kr. Hrad. Kšť. Svatby, nuptiae. Bhm. 42. Naplněni jsú svatby se- dieciech. Ev. olom. 298. Při s-bě musí ne- věsta plakati; která se v ten den směje, směje se naposled. Mus. 1883. 474. Svíčky-li v kostele při svatbě plápolají, jsou manželé svorni; Na čí straně více plápolají (n. na čí straně svíčka shasne), ten dříve umře. Vz Mns. 1853. 474. Setkají-li se svatebníci s pohřbem, jeden ze snoubenců do roka umře. Val. Vck. O s-bě házejí po ženichovi a po nevěstě hrách, kroupy a jiné zrní, aby byli plodní. Mus. Buď hostem dotud, pokud svatba trvá. Bž. exc. Cf. Svatba (dod.). — S. ptáků = hejno. U N. Kdýně. Rgl. — S., y, m., os. jm. Arch. VII. 721.