Svaditi
Svaditi, il, děn, ění, zen, ení = do vády přivésti, zusammenhetzen; se = do vády přijíti, in Zank o. Streit gerathen. Jg. Že by snadno svazeni býti mohli. Cíl a prakt. — se. A když počali sněmovati, hned se s li. Dač. I. 78. — koho, se s kým (čím). Jednoho s druhým svadil. V. Svaditi syny s otcem. Us. On se s ním s-dil slovy. Troj. Svadil-liby se měštěnín s měštěnínem. Václ. XIX. Svaď se se sousedem, povíť, jakous měl matku, babku atd. Mus II. d. 49. Heřman Kristof s-dil se s jedním vlaským hrabětem. Dač. I. 209. — Háj. — se oč. Svadili se o to. Záv. Inhed sě o to s tebú svadie. Žk. 303. S-dili se s mistry německými o hlasy. Let. 10. O mezu sě dva svadista. Dal. 9. Hladoví se i o mouchu s-dí. Č. M. 191. — se proč jak. Ml. Svaditi se pro psa. Svěd. 1569. S. se pro pravdu, z lásky pokorným úmyslem, ku chvále boží. Hus I. 255. S-li se mezi sebou. BO. Do vrchu se s. Čr. — koho proti komu. Svadili a srotili jedny proti druhým. Bart. — kdy. A hned v pátek svadili se horníci s p. Benešem z Veitmile. Dač. I. 43. Tehdy na noclehu Matěj svadil se s písařem. NB. Tč. 241. — se kde. Při tučné kosti psi se rádi svadí. Č. S. se na poli. v hospodě atd. Bj.