Svár, u, svárek
Svár, u, svárek, Rku, svára, svárka, y, f. = sváda, váda, hádka, roztržka, der Wortstreit, Zank, Hader, Zwist, Handel, die Fehde, Stänkerei, das Gezänk. V. S-ry mi- lovati, tropiti, stropiti, zbuditi, rozsívati, porovnati, odložiti, V., rozvésti. CJB. 395. Vyvrz buřiče a přestane svár. Mus., Č. Ze- mané pozdvihli mezi sebou svár. Kom. Pří- činu k sváru dáti. Sych. Sváry osnovati. Sych. S-róv kněžských a lakomstvie mnoho. Hus I. 382. Pro ten článek nemalá jest mezi nimi byla svárka nemohouce se o to snésti. Bart. 296. 28. Je tu samý svár! Us. Dch. Staví v čeledi mnoho s-rů. Št. Kn. š. 105. O s-řiech řéci zjevno jest, že se jich máme varovati; Česť jest člověku lúčiti se od sváróv, ale vaditi se ohavné; S. počíti; S. jest obyčej ďáblóv, s. lúči od stavu nevin- nosti; Políček někomu ve s-ru dáti. Hus I. 254., 255., 382., II. 173. Ve sváry se dáti. Bart. Mír staví, s. boří. Rb. S-ry, nesvor- nosti jedny k druhým napraviti i strestati (1585.). Er. Kde husy, tu smrad a štěbety, kde ženy, tu svár a klevety. Prov. Jg. S. míti o česť. Johannit. Lidský s. cizí zisk. Pk. Přijď raději později k hodům než brzo k s-rům. Prov. Pk. Vz Svornosť.