1. Svat
1. Svat = tchán, Val. Brt.; otec ženichův a nevěstin. U Mor. Březové. Brt. — S. = družba. S., connubiator. D. Gesch. 305. Jinde slove starosvat, starosta (laš), sva- tební hospodár (horň.), družba. Brt. Sv. 4. Starý svat = správce a pořadatel svateb- ního veselí, řečník svatební, obstarává zvaní k svatbě, baví hosti atd. Vz Brt. Sv. 4. Cf. Phľd. II. 25.—26. Starý s., architriclinus. Sv. ruk. 315 b. Jak okusí starý s. vodu vínem obrácenú. Ev. víd. 4. (Okusil svateb- ník vodu vínem učiněnú. Ev. olom. 215.). Vz Svata.