Sváti
Sváti, sviti, svěji, svíl, svál, svín, sván, sviní, sváni; svanouti, ul, ut, utí; svívati, svanovati = váním dolů shoditi, herabwehen; dohromady váti, zusamrnenwehen. co od- kud. Vítr svál listí se stromu. Jg. — co jak. Vítr svál sníh v hromadu. Us. Jg. Spal ten plevel, aby v popel svanul. Sš. Bs. 196. Písek na hromadu s. D. — komu odkud: s očí (zmizeti). St. skl. — čím. Láska zem- ská jest jen troudem, svane všechna božím soudem. Sš. Bs. 58. — koho kam. V ne- bytnosť tě obor vědců svanul. Sš. Bs. 194. — koho s kým. Smrť chudého i s králem svěje. V.