Svatovit
Svatovit, snad lépe než Svatovid, a, m., nebo slovo S. složeno je z adjektiva svat (svet) a ze substantiva vit. Značí-li svat — svatý a vit == světlo, je S. = svaté světlo, bůh sluneční; značí-li však svat = velký a vit — vítr, pak je s. — bůh větru, božstvo obdobné germanskému Wodan-ovi. Buďsi tomu jakkoliv, jisto jest, že byl S. bůh jarní a letní, mocný bojovník proti běsum temna, zimy a černých mračen, rekovný svých zvěstův ochránce, dárce vítězství. Šb Děj. středov. I. 294. S., bůh vojny u starých Slovanův, čtyrhlavý. Jg. Bůh slu- neční u Polabanů Mus. 1863. 148. (Jir). Budeš bit jako S. Č. V MV. nepravá glossa. Pa.