Svěcenina
Svěcenina, y, f. něco svěceného, das Geweihte. Ms. Bel., Ž. wir,. 113. 2. — Svě- ceniny, pl., f. = svěcení knězi. Boč. — S. = věc svatá, posvěcená. Vyobcovanec zbaven bývá společné modlitby, společné oběti, sv. svátostí, s-nin, přímluv a zásluh církve. Sš. i. 195.