Svědek
Svědek. Přísloví atd. vz v Zát. VIII. D. odst. 4., 5. f. Sr. ib. 136a. S. = osoba fy- sická, rozdílná od sporných stran, která vy- povídá o okolnostech skutkových do minu- losti náležejících, ve sporu rozhodných, na základě vlastního poznání. Ott. Říz. II. 152. S. důkazní, obřadní (solenní, Urkundsperson), sňatku, poslední vůle, aktu notářského, zá- větní. Ott. Říz. 154. nn. Důkaz svědky. Ib. 152. Lepší jeden s. očitý než deset ušitých. Fisch. Hosp. 444. Křivý s. často roku ne- přečkal. 1b. 445.