Svědomí
Svědomí = svědectví. To s. ti mohu dáti. Dvor. S. listovní (naproti osobnímu). Arch. VII. 507., 551. Aby s. osobně vy- stavil (osobně svědčil). Arch. VII. 478. S. kněze Vojtěcha proti. . . Bart. 97. Proti někomu falešné s. vésti. Pož. 346. Při s. ne množstvie svědkóv, ale viera nenaka- žená v svědectví a pravda se váží. Vš. 360. S. dobrému víc věř než pověsti. Výb. II. 937. Protož mú rukú sem se podepsal na s. těch věcí. Výb. II. 719. Jiným hod- ným svědomím jsa zpraven. Let. 102. Cf. Jg. H. 1. 750., Cor. jur. IV. 3. 1. 438., IV. 3. 2. 444. nn., Zř. zem. Jir. 131., 478., 479., Kn. drn. XLVII. — S., vzhledem k mravnosti a zákonu. Myslím, že mi budou bráti s. (že řeknou, že nemám s. žádaje za něco příliš mnoho). U Dobruš. Vk. Čijí v s., že . . . Št. Kn. š. 16. Kterak umíš s. člo- věku rozebírat! Us. Jrsk. Nesahaje žádnému v s. Arch. IX. 69. Já ti budem na s. ve dne aj v noci. Sl. ps. č. 141. Dobré s. je studnicou, keď smädneš, palicou, keď upa- dáš, zástreším, keď ta slnce pálí, a na pokon je ti poduškou v smrti. Lipa 388. Jazykem lidi odbudeš, ale s. nepozbudeš. Němc. Velké bohatství, těžká nemoc a raněné s. utajiti se nedají. Bž, exc. Z toho sobě ne- chtie s. žádného učiniti. Krnd. 6. S. jest hlas duše, vášeň hlas těla. Exc. Žádný svědek není tak strašlivý jako s. Cato. Před s-mím neutečeš a pánu Bohu se ne- skryješ. Slez. Šd. S. viece střez nežli lid- ské pověsti; Zlé svědomí hryže jako červ. Výb. II. 648., 1437. Zlé s. nejhorší soudce; Všeho se může člověk vzdáti, s. však nikdy, to béře s sebou na věčnosť. Us. Hkš. S. hlubina čistá, nejlepší lůžko ti chystá. Brodz. S. boží hlas; S. zlé nás hněte, dobré blaží; Jazyk s. neočistí; Dobré s. sjídá zármutek tvůj jako slunce led; Zlé s. podobá se kamnům, z nichž neustále se kouří; jest žalobník, soudce, kat v jedné osobě. Sb. učit.