Svekr, švekr
Svekr, švekr (zastr.), na Slov. svokr, kra, m. - tchán, test, mužův otec, der Schwieger- vater. Výb. I. Cf. skr. svaçůra, řec. éy.vQÓ?. lat. socer, strsl. svekr? goth. svaihran, strněm. swehur, střněm. swěher, něm. Schwieher. rus. svekor. Gl. 329. Cf. Mkl. L. 11. - Pulk. Manželce mužův otec sloul testěm neboli svekrem. Měst. bož. Ostala u svekra svého. Št. N. 37.