Svěřený
Svěřený; svěřen, a, o, anvertraut. S. ta- jemství. Us. S. prodej něčeho, der Verkaufs- auftrag. J. tr. S. práce, jednání, der Ge- schäftsauftrag. J. tr. — k čemu : člověk k opatrování s. D. — S. věc, statek (věrná ruka, das Fideikommiss, vz Svěření). Ob- chod s věcmi s-nými. J. tr. Když pře s židy zvláště o peníze neboli o jinú věc svěřenú k nám pro naučenie poddány budú. NB. Tč. Maje sobě klíče od zámku s-né brány otevřené nechal. Žer. 350. Jak se měli za- chovati v příčině věcí sobě svěřených; čím povinen ten, komu byl statek k opatrováni odevzdán, o tom vz Rb. str. 195.— 196. S. věc vrátiti se má. Kom. Hřivna někomu s. Dch. — S., zasnoubený, verlobt. Slov. S-ní mladoženiši. Dbš. 15.