Svět
Svět. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 42., 72., Dob. 305. Dával jim jména pod světem (zlá). Kld. 111. 107. S. se točí jako oči, ale ludé v něm (jsou vrtkaví); Neměla jsem s ním světa svázaného (nebyla sezdána); Měl s ním sto světů (kříž). Vck. Val. I. 108., 110. — S. --= lidé. Svet komu je, komu nie po vôli (někomu je, někomu není). Phľd. 1894. 194. — S. = východ slunce, svítání. Jitřní mše bý- vala se světem (jakmile slunce vycházelo). XVI. stol.. Wtr. Živ. c. II. 776.