SvětidloSvětidlo, a, n. =
čím se svítí, ku př
. louč, dračka, Kienspan, m. Strsl. světilo, lux, příp. -lo. Mkl.
B.
97 (Hý.). Nebeská s-tidla (hvězdy). Kon
. S. nohám mým slovo tvé.
Ž. wit
. 118. 105. Dle Gb. vydání: Svietlosť noham mym slovo tve
. Přišel k nim, když byli s
. rožhli;
S. shasila
. NB. TČ. 7
6.
, 85
. Jeví se oni co s-dla. Sš
. II
. 169. Zamrkl šohaj mezi dolinama, svítí mu děvča dvěma s dlatna; U Martínků na rohu, mají dívku z tvarohu a pacholka ze světidel, já sem ho tam včera viděl. Sš. P
. 403., 687.