Světlice, e, světlicka
Světlice, e, světlicka, y, f., na Moravě světýlko (Hý.) = bludné světlo v bahnitých místech, das Irrlicht. V bahně hrály svět- ličky. Puch. — S., na Sloven. = světnice. Slov. Plk. Prv než vstúpiš do světlice, na dvere zaklopaj. Slov. Tč. Světlice, která nemá okna ani dvéře. Hdk. C 82. Vejdi do světličky. Sš. P. 147. — S-lice, rost- lina, carthamus, die Bürstenpflanze. S-lice obecná n. barvířská (žlutidlo, planý šafrán), carthamus tinctorius, der Safflor, Šfk. 588., FB 46., Čl. Kv. 204., Rstp. 933., Slb. 403., vlnatá, lanatus, kretská, creticus. — S., camera. lucida, lichte Kimmer, optický pří- stroj, jímž se vzdálené předměty na papíře okreslují. Nz. Vz S. N., KP. II. 138. - S., Swietlitz, ves u Humpolce.