Světlo
Světlo. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 42. S. sluneční a stáliční (stálic), z horka pochá- zející, mlunní, zvířecí (světlušek), při hnití rostlin a zvířat (bludičky). Am. Orb. 36. Nic není tak tence upraveno, aby nebolo na svetlo proneseno. 1607. Phľd. 1894. 5. Pověry o s. Vz Zbrt. Pov. 167. Děvče jak s. hezky. Zábř. Brt, D. II. 392. — S. žárové. Vz KP. VIII. 136., 162. — S. = příkopa u silnice. Boskov. Brt. D. II. 392.