Svézti
Svézti, svezu, svez, -za (ouc), zl, zen, ení; svoziti, il, en, ení; svážeti, žejí, žej, el, en, ení; svozovati — dohromady vézti, zusam- menfahren o. führen; dolů vézti, herunter- führen o. fahren; dovésti, kus cesty vézti, Jem. ein wenig o. wohin führen, fahren; se = sjeti, herabgleiten o. fahren, kippen; svaliti se, sich auf Jem. wälzen, auf sein Haupt zurückfallen, ihn treffen; zaplatiti, za něco odbyti, entgelten müssen. Jg. - abs. My dnes už svážíme (obilí, seno). Us. Hý. — co, koho, se: obilí, V., hosti, D., poeest- ného. Us. Svezl mne kus cesty. Jg. Svezeme se, až pojede vůz po rovině. Us. - co kam: obilí do stodoly, do stohu, V., Kom., Ros., potravu do pevnosti s. Ml. — co, se čím, odkud jak: obilí vozy svážeti. Kom. Svezl se s té skály zadkem až dolů. Ros. — co k čemu: stříkačky k hašení s. Sych. — co kde. Ve tvrzi děla svážeti. Sych. — co, koho, se odkud (kam). Kládu s vrchu v dolinu s. Jg. S. se se skály. Ros. Obilí s pole. — se komu. Noha se mi svezla. D. Pozor, aby se ti mísa nesvezla. Us. Dch. Ne každému stejně se sveze (ujde bez trestu). Kom. — se po čem: po prknu. Sveze se ti po zádech (hůl, kyj). Us. Šd. Jen mi tam jdi, já tě po všech čertech s-zu! Us. Vrů. — Ros. — se s kým. Počkej, já se s tebou svezu. Us. Klš., Ml. Já sem sedla, leda sedla, leda se já s tebú svezla. Sš. P. 164. — se na co, na koho. Vše se naň svezlo. Sych. Vše se to sveze jemu na hlavu. Us. Šd. Sveze se ti na záda (hůl, kyj). Us. Šd. Na kněze všecko se sveze. Dch. Vše se to na mne sveze (svalí, já to odnesu, zaplatím). Č. — se na kom, ua čem. To se na něm sveze (pomstí). V. Na jeho hlavě se to svezlo. Res. Jeho synovec se na něm svezl (pomstil). Dal. Tvá skúposť na tobě se sveze. GR. Na něm se to všecko, což jinému strojí, sveze. Reš.