Svině
Svině. Mkl. Etym. 331. a., Šrc. 106. Sviňčička. S. se řáká (han.), je nahučená (sprasná). Brt. D. 325. , S. grúli, hrochá, krochá, krochká. Hdž. Šlb. 34. S. klúřú, třeba jim dat žhrať. U Star. Jič. Vhl. Ne- hodí se než k svinám. 1534. S. trká, když roby dostane (honores mutant mores). Exc. Kdyby s. rohy měla, jak by ona trkala. 1534. Nechtělo se svini věnce perlového. 1516. Mus. Nesluší drahých perel před svině metati, nedbajíť ony na zlato, neb jest jim milejší bláto. Výb. II. 1684. Neb raději svině bláto mnohé vidí nežli zlato; Svini není do zlata, drží se radše mláta, bláta; Lépe slušejí vepři štětiny, nežli svini jelenie rohy. Krnd. 215., 213., 212. Žere-li koupený mašík z ruky chléb neb usušenou trnku (švestku), bude tlustý a nebude ne- mocen. Val. Vck. Svině češe (kdo nohu o nohu tře a tak nohavice při spodku matle a dře). Brt. D. 271. Jak svini rohy narostú, je z ní náhorší hovádko. Val. Slavč. 93. Takť bezbožný svět více sviní než svého spasení sobě váží. BR. II. 38. a. Co je po svini v kostele? Smeták. Brt. Stojí lipa, na té lipě konopia, na konopi hlina, na hlíně zelina, za zelině sviňa (li- pový stůl, ubrus, mísa, zelí, vepřové maso). Mor. Brt. S. spatřivši ševce, hojíc se, aby jí nevytrhal štětin, brání se mu: Rech rech rech, enom mě, ševče, nech nech nech! Brt. Dt. 70. — S. = plat napřed vybraný. Vyháněti svini (zálohu oddělávati); Vzíti na svini (žádati za zálohu). U Nov. Bydž. Kšť. — S. Hra míčem na svini. Vz Brt. L. N. 66. — S., Sava, řeka. Vrat.