Svině
Svině. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -a. 27. Gt. sviň ineptissima synkope m. sviní. Bl. Gr. 273. Sviňa by budia (bodla), dyby měla rohy; Dyby měla sviňa rohy, jak by ploty obstály? Mor. NZ. V. 543. Léčení sviní (pověry). Vz NZ. III. 525. — S. = pařez, na němž se dříví štípe. Jevíčko. Brt. D. II. 392.