Svítání
Svítání, n. = dnění, die Morgendämme- rung. Před s-ním, se s-ním, v první s., okolo s., na s., při s. V. K s (ke dni). Har. Před s-ním, ante luciferum. Ž. wit. 109. 3. Od ve- čera do s. tam se spolu milovali. NB. Tč. 151. Dybych měla klíče od toho s., nedala bych svítat zétra do snídaní, zétra do sní- daní, zétra dopoledne, aby se vyspalo po- těšení moje. Sš. P. 293. (Tč.). — S., ranní zvonění k modlitbě. Mor. Mtl. Zvoní s. (kle- kání). Slez. Šd.