Svod
Svod, u, m. = svedení dolů, die Herab-, Abführung. — S. = svedení od pravdy, ná- boženství atd., též stav svedeného, die Füh- rung in Irrthum, Verführung, Täuschung, der Betrug, Irrthum. Jg. Proti svodům faleš- ných učitelů výstrahu dávaje praví. Kom. Blud a s. Br. Lživým s-em přátely rozky- selil. Sych. Lstný s. Dch. — S., zvl. svá- dění k smilstvu, die Verführung. Pr. mest. — S. = půvab, der Reiz. Slavík budí družku písně s-dem. Koll. Věčné lásky s-dy. Hdk. — S. = svedení viny n. žaloby na někoho, die Darthuung der Unschuld durch Erweis des wirklichen Thäters. S. = postup onen, kdež držitel věci, kterou jiný za svůj ma- jetek má a proto držitele jejího žaluje, staví toho, od koho jí má, ten to svádí zase na jiného a tak pořád, až se přijde na toho, kdo neumí pověděti, od koho a kterak jí nabyl a tudíž za zloděje n. nepoctivého ná- lezce se pokládá. Vz S. N., Gl. 332. S. krá- deže jest ukázání soukupa (toho, od něhož věc koupena). Ms. pr. kut.. Boč., Mus. — S., pokuta za krádež, das Bussgeld für den Diebstahl. Gl. 333., Pal. I. 2. 278., 286. — S. = svedení v hromadu, sbírka, die Ver- einigung, Sammlung. S. reje. Vz KP. I. 440. Svod zákonů. Sš. Snt. 22., Pal. — S. = smlouva, der Vergleich. Plk.