Svor, u, svorec
Svor, u, svorec, rce, svůrek, rku, m. = co věc s věcí svírá, spojuje, kleště, das Band, die Klammer, Zwinge. S., starsl. s?cvor?, koř. svr (cf. se-vr-íti), r stupňováno v or. Mkl. B. 11., 12. (Hý.). Zeď svory sevříti. Kram. — S. u tesařů trám jiné částky díla tesařského vázající. S. u cepu, svorník = svaz, kterým držadlo k bijáku připojeno jest, das Ortband. Rohn. 703. — S-ry = dva příčné trámy spojující vrchní konce sloupů hraničných, die Laune, der Schlüssel. Prm. IV. 249. S. = trám hranice, na němž uložen podklad, na kterém housle (die Hebe- leiste) se otáčejí, der Schlüssel. Prm. IV. 236. — S., v horn., zarážka, der Vorschlag, Vorstrecker. Šp. — S., zodiacus. Jir. exc. V MV. nepravá glossa. Pa. — S. = svorec, vor m. kocábky, das Floss. Háj. Učinili s-ry u břehu. BO., Us. u Třebíče. Fsk. Kázal most ze svorů přes tu řeku udělati. Alx. F. k. 44. — S., die Sturrasäule. — S. = šroub, die Schraube. Zlob. — S., opuka, der Glimmerschiefer, skládá se ze slídy a křemene. Vz Hornina. Bř. Cf. Schd. II. 68., 102., Bř. 245., 255., KP. III. 18., 42., Krč. 329. S. jest břidličnatý, obyč. světlý kámen, složený z křemene a ze slídy; obyč. jest do něho vtroušen hnědý granat, turmalin, cyanit, staurolith atd. Krč. 78. S. = kry- stallická směs slídy a křemene ve slohu břidličnatém a vrstevnatém. Krč. 260. Svor železný. Eisenglimmerschiefer, dolomitový, vápenný, Kalkg. Krč. 261., 262.