Svora, svůra, svorka, svůrka, svo- rečka
Svora, svůra, svorka, svůrka, svo- rečka, y, f. == rozvora u voza, die hintere Deichsel. Bern. — S. u biče, v obec. mluvě cvora, poplístka, Schmitze, f. — S. u cepu, svor — řemen, jímž kůži k oběma dřevům cepovým (k -cepovce a válečku) připínají. Vk. S. = řemen spojující cep s rukovětí. Sml., Mý., Ktk,, Vrů. Vz Cep (dodatky). — Svůra = psí obojek. — Svory, svůrky = nožní pouta. — S. = úzká cesta, těsný prů- chod, ein enger Weg. Sš. Snt. 137.