Svornosť
Svornosť, i, f. = srovnávání se, jednö- hlasnosť, die Ubereinstimmung, Eintracht, Einigkeit, Einmüthigkeit, der Einklang. Jg. S. mezi lidmi. S. udělati, vzdělati. V. V s. uvésti; k s-i přivésti. Ros. Ve s-ti s někým živu býti. Us. JT. O s-nosti vůle a mysli učeníků jedná, Sš. J. 265. (Hý.). S-stí naj- menší věci vysoko zcházejí, nesvorností najvětčie panstvie i královstvie rózno se rozcházejí. Vš. IX. 10. S. daří, nesvornosť maří. Slez. Tč. S. lásky matka. Slov. Tč. Čas je zlý, když je málo u lidí s-sti. Mor. Tč. Dobrý úmysl a pozornosť majú v dobrém skutku s. Mor. Tč. Trvala mezi nimi s. V. Nic tak nemútie ďáblóv jako s. lásky; Ktož taký chléb a pokrm ve s-sti jedie, nevadie sě spolu; Ten má mieti lásku a s. k Bohu a potom ku každému bližniemu. Hus III. 73., 172. Aby plnili vóli jeho ve s-sti bez roztrženie. Hus III. 278. (Tč.). S-stí malé věci rostou, nesvorností a svárem největší se rozpadají. Kmp. Kde bída do světnice dveřmi vchází, tam skáče s. oknem ven. Kmp. Lepší brambor ve s-sti nežli bažant ve zlosti. Prov. Strany přísloví vz ještě: Bratr, Mír, Potřebovati, Provaz, Ruka, Soused, Vojsko, Vůle. Kde s., tu i hojnosť boží (tu boží požehnání. Vz Provaz). Č. Kde s., tam dobrého hojnosť. Š. a Ž. S-stí maličké věci veliký zrůst berou, nesvorností pak veliké k roztržitostem ano i v nic při- cházejí; Přátelství a s. nejlepší ohrada rad- ních. Pr. Kde s. přebývá, tu všecko dobře se vede a vzdělává; Různice a nesvornosti obecného dobrého nepřítel; Kde nesvornosť panuje, tuť žádné podstatné moci a síly býti nemůže. Rb. S-tí malé věci vzrostají. Cyr. Řídká jest krásy s poctivostí s. Jel. Vz Rb. 273. — S. slul r. 1848. zvláštní sbor pražské i národní obrany, jenž první zavedl české velení. Vz S. N.