Svrchek
Svrchek, chku, svršek, šku, m. = svrch, hořejší n. svrchní částha n. strana něčeho, opak: spodek, der Gipfel, Obertheil. S. ucha (křídlo); s-chek ve mlýně (svrchní kámen, běhoun), V., stežně, stromu, Us.. Dch., boty (holénka; nárt, das Vorderblatt), střevícový, das Schuhoberleder. Šp. S. nohy (nárt), úst (podnebí). Kom., ruky, oděvu, rostliny (vr- cholík), D., sloupu, košile. Us. S., hlava štítu, das Haupt des Schildes. Nz. - S. = zevnitřní strana, plocha, die Oberfläche. S. rolí. Ben. V. S. naší země. Kom. Na s-ku vody. Toms. Přikryl s. země jako kobylky. MP. — S., svršek a pl. svrchky, svršky, svrškové (zastr. svrchci) = nábytek domovní, nářadní, movité věci, das Hausgeräthe, die Einrichtung, Fahrnisse, Effekten, Möbeln, Mobilien. Jg. Svrchky měj za věci movité a rozuměj jimi vše, co v domu n. ve dvoře rukou a prací lidskou jest připraveno a ze dna a gruntu bez zkázy stavení sňato býti může. Rb. S., nábytek (fundus instructus, die Fahrnisse, das Hausgeräthe). Vš. Sek, překlad lat. supellectile. Gl. 333. Svrchky = všecko, což jest v domě, ve dvoře nebo na poli s příčinu ruky a práce lidské připra- veno, kromě dna a gruntóv, jako obilé, seno, šaty, pivo, vino, nádoby, lože, dřievie sekané a krátce, což móž se dna n. gruntu bez zkázy stavenie sňato býti. A proto svrchek slove, že na dně jest a svrchu. Vš. 312. A dotčené s-ky a nábytky v kolleji zastižené. Skl. II. 171. O všecky svrchky, které pod šos a právo městské příslušejí. Václ. V. Právo k svrchkům míti. Tov. 78. S-ky n. nábytky. Zř. F. I. Poznamenavše s-ky po nebožtíkovi postoupili jich paní. Břez. 186. O s-cích, nábytcích, klenotích. Har. II. 128. Jacížby dobytkové a svrškové ve dvoře zastání byli, to mají v sumě slušné páni úředníci šacovati. 1604. Tč. Veliký sklad zboží a svršků dražších. Skl. 299. Dům nepojímá s sebou s-kův. Er. Zámek se všemi s-y sepsati má. V. Žena odbyta může býti s-y. Brik. Prodati statek i se svrchky. Us. Komory s-ky naplněné. Kom. — J. tr. Vz Nábytek, Rb. 273.