Svrchovaný
Svrchovaný; svrchován, a, o == svrchní, nejvýš dokonalý, nejvyšší, der höchste, voll- endetste. S. potřeba, die äusserste Noth. Ler. Mní, by to, což najviece miluje, bylo s-né dobré; Bóh jest s. dobré. Hus I. 66., 12., 274., 248., 369., 291. (Tč.). S. pýcha v zatracenie jest najvětšie muka; S. zlosť, pokoj, odplátce, pán a rádce, manželstvie mezi Bohem a sborem všech svatých. Hus I. 296., II. 11., 56., III. 162., 192., 202. (Tč.) S. moc. krása, dobré. V., dobrota, Us., Bůh, Rad. zv.; kněz a biskup s., bezbožnosť, moudrosť, čas, Us., Dch., panovník, Rk., zásada, oberster Grundsatz, Nz., pravda. Hus II. 34. S-ný muž (dokonalý). BO. — v čem: ve všem s. ZN.